Hamousův statek ve Zbečně

1. Úvod
2. Památky
3. Detail článku

Zbečno

Hamousův statek s číslem popisným 22 ve Zbečně proti kostelu sv. Martina patří mezi nejstarší veřejnosti zpřístupněné památky lidové architektury ve Středních Čechách. Jedná se o dům převážně roubený, se zděným chlévem, stájemi, sýpkou a stodolou, v minulosti i dnes relativně velký, reprezentující způsob výstavby v bohatších usedlostech, který navazuje na středověké stavební tradice.Dějiny usedlo…

Adresa a kontaktní informace

Fotogalerie k článku

Hamousův statek s číslem popisným 22 ve Zbečně proti kostelu sv. Martina patří mezi nejstarší veřejnosti zpřístupněné památky lidové architektury ve Středních Čechách. Jedná se o dům převážně roubený, se zděným chlévem, stájemi, sýpkou a stodolou, v minulosti i dnes relativně velký, reprezentující způsob výstavby v bohatších usedlostech, který navazuje na středověké stavební tradice.

Dějiny usedlosti jsou známy od přelomu 16. a 17. století. Usedlost sloužila především hospodářským účelům, jen před rokem 1763 zde byla zřízena jakási zájezdní krčma a za hospodaření Dominika Hamouse (po roce 1817) na krátký čas rychta. To proto, že hospodář Dominik se nechtěl přestěhovat do obecní rychty, a tak rychtařil ze svého. Ve stavení se bydlelo do roku 1992, poté bylo spolu s hospodářskou částí odkoupeno Památkovým ústavem středních Čech od posledního majitele pana Václava Barchánka. Objekt byl poprvé zpřístupněn veřejnosti v roce 1995 a je po správou hradu Křivoklát. Prošel náročnými a řemeslně prováděnými opravami. V expozici skanzenového typu nabízí ukázky dobového bydlení, hospodaření a řemesel. Vždy v polovině července je na dvoře stavení pořádán malý řemeslnický jarmark a každou sobotu v návštěvnické sezóně ukázka zadělávání a pečení chleba v selské chlebové peci.

Expozice

• SÍŇ je komunikační část domu, z níž je přístup do velké světnice, obou komor, sklepa a výměnku s kuchyňkou. Přímo proti vchodu pak stojí černá kuchyně, vedle níž jsou dveře do dvora.
• ČERNÁ KUCHYNĚ byla původně dřevěná, až po roce 1716 zděná. V kuchyni bývalo uprostřed otevřené ohniště, kde se vařilo v hrncích, trojnožkách a na roštech.
• VELKÁ SVĚTNICE sloužila k bydlení hospodáře a jeho rodiny, za hospodaření Jana Hroudy (před rokem 1763) jako nálevna a krčma (v té době bydlel hospodář v zadní části vrchní komory) a za Dominika Hamouse na krátký čas i jako rychta.
• MALÁ SVĚTNICE byla vystavěna buď jako kuchyň pro hospodáře nebo druhý výměnek pro rodiče hospodáře či hospodyně.
• VRCHNÍ KOMORA je nejstarší a nejsušší část domu a sloužila ke skladování mouky, obilí, sedraného peří a k sušení bylinek.
• SPODNÍ KOMORA byla využívána na skladování keramiky, nářadí, postrojů a jako jakási spižírna, něco mezi komorou a sklepem. Jsou zde nejstarší stropní trámy v domě – ze 16. století – nesoucí podlahu z přelomu 17. a 18. století.
• DVA MALÉ SKLÍPKY jsou přístupny po schodišti mezi černou kuchyní a komorami. Nad vchodem do malého sklípka je patrně nejstarší trám v domě z roku 1577.
• VÝMĚNEK je nevelká, ale řádně prosvětlená místnost, která soužila starému hospodáři a jeho ženě ke spokojenému dožití. Stavěná je už z lomového kamene spojovaného červenicí – cihlářskou hlínou. Strop tvoří štípané půlkuláče obalené slámou s hliněnou omazávkou.
• KUCHYŃKA VÝMĚNKU je malá místnost s jedním oknem, zděným sporákem, kachlovou troubou a s klenutým stropem a kachličkovou zdobenou podlahou asi z první republiky.
• CHLEBOVÁ PEC vysunutá do dvora pod vlezem na půdu byla znovu postavena v letech 1997 – 1998 na místě pece původní.
• VE DVOŘE v jeho pravé spodní části (proti štítu domu) je stará dřevěná kolna na vozy a nářadí. Na ni navazuje zděná konírna a malý prasečák. Ve vrchní části rovnoběžně se stavením pak ovčín a kravín, vlevo ještě pozůstatek pilířové stodoly zbořené ve 30. letech 20. století.

Akce v roce 2008

• Šafářův dvoreček 12.7. – 13.7. 2008 Řemeslnický jarmark.
• Malý advent na statku 29.11. – 21.12. 2008 Řemeslníci a zimní provoz s topením ve výměnku, kuchyňce a ve velké světnici v kachlových kamnech. Každou sobotu ukázka pečení chleba a koláčů, v neděli tesání dřevěného kříže. Tradiční hudba a lidové zvyky.

Mapa

Související kategorie

« zpět na seznam položek

Sdílet

• Facebook
• Evernote
• Twitter
• E-mail