Rozhledna Štěpánka na vrchu Hvězda

1. Úvod
2. Památky
3. Detail článku

Kořenov

Rozhledna Štěpánka stojící na vrchu Hvězda (958 m) u Příchovic, na pomezí Krkonoš a Jizerských hor, je mnohými považována za vůbec nejkrásnější vyhlídkovou stavbu u nás. Krása se nedá měřit, ale prvenství, které můžeme této krásné rozhledně s určitostí přiřknout, je skutečnost, že se jedná o nejstarší rozhlednu Jizerských hor. Dlužno podotknout, že má velmi zajímavou historii.Novogotic…

Adresa a kontaktní informace

Fotogalerie k článku

Rozhledna Štěpánka stojící na vrchu Hvězda (958 m) u Příchovic, na pomezí Krkonoš a Jizerských hor, je mnohými považována za vůbec nejkrásnější vyhlídkovou stavbu u nás. Krása se nedá měřit, ale prvenství, které můžeme této krásné rozhledně s určitostí přiřknout, je skutečnost, že se jedná o nejstarší rozhlednu Jizerských hor. Dlužno podotknout, že má velmi zajímavou historii.

Novogotická kráska

Počátky její stavby spadají do roku 1847. Tehdy se začala stavět silnice z Liberce do Krkonoš. Dohlédnout na stavbu přijel zemský místodržící arcivévoda Štěpán. Nádherný výhled z Hvězdy ho nadchnul a jeho hostitel, majitel panství kníže Kamil Rohan, se rozhodl kopec přejmenovat na Štěpánovu výšinu. A dokonce učinil rozhodnutí, že vrchol ozdobí kamennou vyhlídkovou věží. Se stavbou rozhledny se začalo bezprostředně po arcivévodově odjezdu. Základní kámen byl položen 27. července 1847. Když stavba vyrostla do výše 6 metrů, dal kníže Rohan pokyn stavební práce zastavit. Pověst praví, že knížeti předpověděla stará cikánka smrt v tom roce, kdy bude rozhledna dostavěna.

Důvod byl ovšem jak to tak bývá pragmatičtější. Arcivévoda Štěpán odešel v bouřlivých revolučních letech do Uher a kníže Rohan usoudil, že vynakládání prostředků na oslavu někoho kdo ztrácí politický vliv je zbytečné. Celých 41 let stálo na Hvězdě torzo, které navštěvovali turisté především kvůli východům slunce. Na stavu nedokončené věže se negativně promítly nejenom povětrnostní vlivy, ale i návštěvy vandalů. A právě když 20. května 1888 část padajícího zdiva jednoho z nich usmrtila, daly se věci do pohybu.

A věštba nelhala

Kníže v tom roce svolil k prodeji pozemku s torzem rozhledny kořenovské sekci Německého horského spolku pro Ještědské a Jizerské hory. Podle plánů libereckého profesora Brausenwettera byla původní kamenná pseudogotická dolní část doplněna o štíhlou cihlovou osmibokou věž o celkové výšce 24 metrů. Slavnostního otevření 14. srpna 1892 se zúčastnilo na osm tisíc lidí. Kníže Rohan mezi nimi ovšem nebyl. Věštba nelhala. Kníže Rohan po dokončení stavby opravdu zemřel. Vzhledem k tomu, že mu bylo 91 let lze z jeho smrti vinit rozhlednu opravdu těžko. Štěpánka se vždy těšila velkému zájmu turistů. Od roku 1956 byla na jejím vrcholu umístěna vyhlídková nástavba a o 7 let později bylo architektonicky unikátní dílo zapsáno do památkového fondu Státního ústavu památkové péče. Rozhledna měla několik názvů: užívalo se Hvězda, německy Buchstein, Stephansruh, Polsky Prichowitz a dnes ji místní neřeknou jinak než Štěpánka.

Když vyšlapete jejích 81 schodů, dostanete se do výšky 21 metrů, odkud spatříte vrcholky Jizerských hor, Krkonoš, Lužických hor, Českého Středohoří, Bezděz, Říp a Kozákov. Štěpánce patří ještě jedno nej, které nelze zpochybnit. Od položení základního kamene k otevření stavby uplynulo 45 let, je tedy nejdéle budovanou rozhlednou na našem území.

Výhled

• sever: Jizerské hory - Černá hora a Smrk
• východ: Krkonoše - Sněžka
• jih: Černá studnice s rozhlednou, Zvičina, Kozákov, Tábor
• západ: Ještěd, Lužické hory

Popis cesty

Rozhledna stojí na kopci Hvězda, asi 4 kilometry na východ od Tanvaldu. Po silnici dojedeme na začátek Kořenova, kde odbočíme na Příchovice. Po dvou kilometrech v Příchovcích odbočíme u velkého stromu vlevo na stoupající úzkou silničku, až dojedeme k chatě Hvězda, kde se dá parkovat. Odtud se vydáme po modré značce na vrchol vzdálený asi 300 metrů.

Mapa

Související kategorie

« zpět na seznam položek

Sdílet

• Facebook
• Evernote
• Twitter
• E-mail