Hrad Špilberk

Brno

Hrad &Scaron;pilberk, dominanta Brna a oblíbené místo pro vycházky jeho obyvatel. Je tomu tak už více než sedm set let. V průběhu těchto staletí sehrál &Scaron;pilberk různé dějinné úlohy a role. Původně sloužil jako sídelní hrad moravských markrabat, v 17. století se změnil na barokní pevnost, jež se stala nejtěžším žalářem rakouské monarchie, později zde byly vojenské kasárny a dnes má …

Adresa a kontaktní informace

Adresa:: Špilberk 1, Brno
Oblast: Jihovýchod
Kraj: Jihomoravský kraj
Okres: Brno-město
Obec: Brno

Telefon: +420 542 123 611
E-mail: muzeum.brno@spilberk.cz
Web: http://www.spilberk.cz

Fotogalerie k článku

Hrad &Scaron;pilberk, dominanta Brna a oblíbené místo pro vycházky jeho obyvatel. Je tomu tak už více než sedm set let. V průběhu těchto staletí sehrál &Scaron;pilberk různé dějinné úlohy a role. Původně sloužil jako sídelní hrad moravských markrabat, v 17. století se změnil na barokní pevnost, jež se stala nejtěžším žalářem rakouské monarchie, později zde byly vojenské kasárny a dnes má v jeho prostorách sídlo Muzeum města Brna. Nuže, ponořme se do historie a vydejme se na cestu časem. Na cestu, která nás provede, mnohdy děsivou, historií &Scaron;pilberku.

Sídelní hrad

Jeho dějiny počínají v druhé třetině 13. století a u jeho zrodu stojí tehdejší moravský markrabě Přemysl, budoucí král Přemysl Otakar II. Za místo vybral vrchol příkrého kopce, ležícího kousek od historického centra. Ambiciózní mladík koncipoval stavbu od začátku velkoryse. &Scaron;pilberk se měl stát pevnou oporu panovnické moci a důstojným sídlem vládců Moravy. Po prohrané bitvě na Moravském poli v roce 1278 se &Scaron;pilberku zmocnily rakouské jednotky. Do přemyslovských rukou se &Scaron;pilberk navrátil až roku 1282 přičiněním Václava II.

Po nástupu Lucemburků byl &Scaron;pilberk využíván jen příležitostně. Král Jan byl nepřetržitě na svých zahraničních dobrodružstvích, a tak skutečným sídelním hradem se &Scaron;pilberk stal v polovině 14. století. Bylo to období, které lze historicky nazvat autonomní vládou moravských Lucemburků, tedy bratra Karla IV. Jana Jindřicha (1350-1375) a jeho syna Jošta (1375-1411). To bylo období, které &Scaron;pilberku přineslo největší pozornost a význam. Jak to tak bývá období slávy bylo jen krátké a pomíjivé. Za posledního Lucemburka, uherského, římského a později i českého krále Zikmunda ztrácí &Scaron;pilberk natrvalo svou rezidenční funkci a do popředí se dostává jeho význam vojenský.

Pevnost &Scaron;pilberk

Pevnost svých hradeb osvědčil &Scaron;pilberk už za husitských válek a teď dostal další příležitost. Blížilo se střetnutí o českou korunu, mezi Jiřím z Poděbrad a Matyášem Korvínem. Na &Scaron;pilberku se usídlil ve funkci zemského hejtmana Jiřího, syn Viktorin z Poděbrad. &Scaron;pilberk se měl stát jedním z opěrných obranných bodů. Ovšem v roce 1469 se Matyáši Korvínovi podařilo &Scaron;pilberk získat a učinit z něj důležitý strategický bod. Po smrti uherského krále Matyáše jej vlastnil Vladislav Jagelonský a začíná klesat jeho význam, doprovázený častým střídáním majitelů a všestranným úpadkem a chátráním. Aby &Scaron;pilberk zachránily, koupily jej moravské stavy a prodaly jej městu Brnu. Ve vlastnictví města zůstal &Scaron;pilberk pouhých šedesát let – po bělohorské porážce stavovského povstání v roce 1620 byl císařem Ferdinandem II. městu zkonfiskován a vrátil se tak zpět do zeměpanského majetku.

Zlom do osudu &Scaron;pilberku přinesla třicetiletá válka. Zpočátku to tak ovšem vůbec nevypadalo. Hrad nadále chátral a posádka na něm působící byla početně slabá. Vše se však změnilo s přítomností &Scaron;védů na Moravě, kteří bezprostředně ohrožovali Brno v letech 1643-1645. Opevnění hradu i města se rychle opravovalo a zdokonalovalo. Když pak v roce 1645 Brno se &Scaron;pilberkem pod velením plukovníka Raduita de Souches odolalo tříměsíčnímu dobývání mnohonásobnou švédskou přesilou, prokázal se znovu strategický význam tohoto hradu. Císař Ferninad III. z vděčnosti, že Brno uchránilo ohroženou Vídeň, dává městu mnohá privilegia. &Scaron;pilberk je postupně přebudován na nejmohutnější a také nejvýznamnější barokní pevnost na Moravě. Tato brněnská citadela se stává součástí pevnostní soustavy, která v roce 1742 odolává i vojenské genialitě pruského krále Fridricha II.

Žalář národů

Ovšem pevné zdi &Scaron;pilberku nebrání pouze v přístupu nepřátel, ale plní i funkci opačnou - vězení. Už krátce po porážce stavovského povstání v roce 1620 byli na &Scaron;pilberku několik let vězněni přední moravští účastníci. Od poslední čtvrtiny 17. do počátku 80. let 18. století zde bylo vězněno kromě desítek "obyčejných" trestanců, odsouzených k pevnostním pracem, také několik vysoce postavených vojenských osobností, např. přední rakouští vojevůdci generálové Bonneval a Wallis, či proslulý plukovník pandurů Franz Trenek. Pevnostní charakter začal &Scaron;pilberk ztrácet po napoleonských válkách. O tuto změnu se přičinila především francouzská armáda císaře Napoleona, která při svém odchodu z okupovaného Brna na podzim roku 1809 zničila některé důležité části špilberského opevnění. Poté zde zůstala už jen věznice.

Byli tu vězněni jak zločinci, tak i političtí provinilci, uherští jakobíni, italští karbonáři, polští revolucionáři, příslušníci utopistických socialistů. Proto dostal &Scaron;pilberk přízvisko "Žalář národů". V roce 1855 císař František Josef I. špilberskou věznici zrušil a po odchodu posledních vězňů o tři roky později se její prostory přeměnily na vojenská kasárna, kterými pak zůstaly dalších sto let. V místo nesvobody se &Scaron;pilberk změnil ještě dvakrát. Po 1. světové válce se hrad stal internačním táborem pro zběhy a účastníky dělnických stávek. Za okupace zde nacisté zřídili sběrný koncentrační tábor. Roku 1959 opouští &Scaron;pilberk československá armáda a definitivně tak končí jeho vojenská éra. Následujícího roku se &Scaron;pilberk stává sídlem Muzea města Brna.

Stavební vývoj - od gotického hradu po barokní pevnost

S tím jak se měnila dějinná role &Scaron;pilberku souvisí i jeho stavební úpravy. Z původního gotického hradu se dochovala jen základní dispozice ve východním křídle. Barokní pevnostní přestavbu připomíná fortifikační systém – hradby s bastiony, zděné příkopy s vestavěnými kasematy, úpravy na protiletadlový kryt německé armády 1945 a také přízemní kasárenské a další objekty. Součástí pevnostního systému byly i studna v západní části nádvoří, prohloubená v letech 1714 -1717 z původních 40 metrů na 114 metrů, a přilehlá cisterna. Většina dnešních budov – jižní, západní a severní křídlo i střední trakt, rozdělující dřívější velké nádvoří na dvě části – vznikla až rozsáhlou přestavbou pevnosti na věznici ve třicátých letech 19. století.

Dnes muzeum a čilý kulturní život

Dnes &Scaron;pilberk nabízí stálé i příležitostné muzejní expozice včetně kasemat. V letní sezóně ožívají hradní nádvoří a další prostory různými kulturními vystoupeními, koncerty a divadelními představeními. Z vyhlídkového ochozu se nabízí ojedinělý pohled na město Brno a jeho okolí.

Tipy na výlet

V Brně a jeho okolí je k vidění celá řada zajímavostí a památek, jako například Technické muzeum, Mendelianum, Uměleckoprůmyslové muzeum, Dům pánů z Kunštátu, Biskupský dvůr, Dětské muzeum, Památník Leoše Janáčka a mnohé další z Moravského zemského muzea. V okolí najdete zámek &Scaron;lapanice, zámek Křtiny nebo Alexandrovu rozhlednu. Z památek moderního umění nezapomeňte navštívit vilu Tugendhat, která se zapsala také na Seznamu světového kulturního dědictví UNESCO.

Z ubytování v Brně si jistě vyberete.

Mapa

Líbí se vám tento článek a rádi byste, aby se v rubrice Památky zobrazoval mezi prvními?

Pošlete SMS zprávu ve tvaru ATLASCESKA 19519 na telefonní číslo 9033350 a článek tak nikdo nepřehlédne!

Cena SMS zprávy je 50 Kč včetně DPH. Službu technicky zajišťuje Airtoy a.s. Reklamace plateb na reklamace@airtoy.cz nebo lince 602 777 555, 9 - 17 hodin, Po-Pá, www.platmobilem.cz. Kontakt na provozovatele: redakce@atlasceska.cz